Tři kavkazské kopce a zákeřný limit v podobě jednoho a půl dne na jejich zdolání. Pokusit se o skialpový výstup a sjezd mýtické pětitisícovky Kazbek a dalších dvou čtyřtisícových vrcholů v jejím okolí, to byl náš projekt, kterému jsme podřídili celou zimní přípravu.

Dokonce jsme před odletem vyrazili do Jižního Tyrolska, kde jsme ladili formu a doufali, že nastoupané metry a pohyb nad tři tisíce přispějí k úspěchu naší gruzínské mise.

Už samotná cesta do východní části bočního hřbetu Velkého Kavkazu je velkým zážitkem. Přes Kyjev se naše trio i s vybavením dostalo do hlavního města Gruzie. V ulicích Tbilisi jsme s lyžařskými vaky budili v jarních podmínkách velkou pozornost a po přenocování u starého známého Georgiho jsme se vydali směr Kazbek. Z vesnice Stepancminda je to na bývalou meteostanici dnes známou jako Bethlemi hut dva tisíce výškových metrů a cesta zabere podle průvodce osm až deset hodin. Začátek dubna má být pro skialpový výstup nejlepším obdobím, ale slabá zima se podepsala nad tím, že lyže nasazujeme až kousek nad kostelem ve výšce 2200 metrů.

Další nemilé překvapení nás čeká, když spatříme okolní svahy. Sněhu je na nich méně, než při mé první návštěvě v červenci 2015. Výstupová trasa na Kazbek není vidět, ale vyledněná severovýchodní stěna Ortsveri nám ukazuje, že ne vždy jede všechno podle plánu. Po sedmihodinách koušeme poslední metry na stanici a dostáváme od místních informaci, že na stanici nejsou zatím žádné zásoby, takže zbytek dne roztápíme sníh v ešusu a rozebíráme všechny možné i nemožné varianty dalšího postupu. Následující den máme v plánu omrknout situaci a trochu se aklimatizovat před náročnou akcí. Mrazivou noc na stanici ve 3670 metrech přeruší ve dvě ráno odchod početné německé skupiny s guidem a chvíli po nich i česká trojce z Liberce. Ráno se cítíme dobře a vyrážíme zjistit, jak je to s podmínkami. Bohužel se potvrdilo, že SV stěna Ortsveri, kterou jsme měli v plánu sjet výstupovou trasou je téměř celá pod ledem a o nějakém skialpovém výstupu, natož sjezdu nemůže být řeč. Přehodnocujeme situaci a rozhodujeme se vyrazit nejprve na Kazbek, na zpáteční cestě vystoupit na Elektrozink a pak podle situace zkusit třeba výstup na Ortsveri krátkým hřebínkem. Kolem třetí odpoledne se vrací česká trojka a z jejich po popisu cesty zjišťujeme, že lyže se dají využít tak na čtvrtině cesty. Zbytek mačky, cepíny a dokonce jsou prý nutné šrouby na dojištění prudších pasáží. Podle fotek vidíme, že se dostali těsně pod vrchol pod nejprudší výšvih.

Je nám jasné, že za současných podmínek se náš projekt nepodaří uskutečnit. Ale chceme se alespoň pokusit a využít hezkého počasí a tak ještě ten den ve čtyři hodiny odpoledne trochu naivně vyrážíme směr nejbližší Elektrozink. Rychle nabíráme výšku a s lyžemi na zádech kličkujeme mezi kameny a hledáme nejlepší trasu k nástupu na ledovec, na kterém snad konečně nasadíme lyže. Naší snahu o co nejrychlejší výstup probere až propadnutí do trhliny. Naštěstí jen po pás. Ale dva roky stará zkušenost s o dost horším výsledkem jen pár metrů daleko, je pro nás dostatečným důvodem na to otočit a s blížícím se západem slunce se vrátit na stanici. Večer opět ve znamení rozpouštění sněhu a rozebírání situace. K už tak šíleným podmínkám se přidává vítr a předpověď, která dává finálovou tečku našim snahám o nějaké řešení. Rozhodujeme se druhý den ráno sjet až do vesnice a dostat se do oblasti Gudauri, kde jsou i přes nižší nadmořskou výšku prý docela dobré sněhové podmínky. Následující tři dny tak objevujeme nádhernou oblast, která nabízí velké množství výstupů a krásných sjezdů. Dva vrcholy jsou dokonce dostupné lanovkou, která slouží místnímu lyžařskému středisku. Když už se nám ale podaří najít pěkný sjezd, zahalí nás taková mlha, že se při něm ani navzájem nevidíme. V téhle prádelně se kvalita sněhu zhoršuje každou hodinou a tak se třetí den rozhodujeme přesunout se směr Tbilisi. Vůbec se už nedivíme, že když chceme ráno sehnat odvoz, je venku patnáct čísel nového sněhu a silnice je uzavřená:).

Za 10 dní jsme na Kavkaze zažili snad všechny druhy počasí a vždycky jsme se mohli spolehnout na výborné funkční prádlo od Brubecku. Především triko Thermo (SL13040) s dlouhým rukávem nás velmi potěšilo a sloužilo skvěle i po několika dnech v zápřahu. Perfektní střih a příjemný materiál, který opravdu nekouše. Pro mě jasná volba pro další akce. Triko Dry (SS11970) s krátkým rukávem je ideální pro všechny aktivity v méně chladném počasí nebo pro horkokrevnější sportovce. Měli jsme také možnost vyzkoušet prodloužené boxerky (LB10070) a další doplňky. Vyzdvihl bych hlavně tenkou čepici (HM10020), ideální pod horolezeckou přilbu, kterou jsem nesundal ani ve spacáku. V oblečení Brubeck jsme se cítili dobře, ale ani dobrá příprava a kvalitní vybavení není zárukou úspěchu. I přes všechny rozmary počasí  jsme  si celou akci užili a budeme dál pokračovat v tom, co nás tak baví. A pro všechny ty, kteří chtějí zažít něco jiného, než je prodloužený víkend na chatě v Alpách s polopenzí, je Gruzie a především Kavkaz místem, kam by měli určitě vyrazit.

  • logo brubeck
  • viking 0002
  • logo 4fun
  • logo comodo

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.